Zlatá Martina Sáblíková

Od chvíle, kdy nastoupila na led, mě nenechala klidným. Vzhledem k tomu, že si vylosovala jetí v první dvojici, tak napětí ve mě dále stoupalo. Teprve když jsem viděl, jak kvalitně zajíždí ovál za oválem, tak jsem byl malinko klidnější a mráz po zádech mi běhal tam a z5. Byla to nádhera! Martino děkuji za zážitek a pokračovalo se v závodu. Ještě tři dvoujice. A napětí opět narůstalo. V první dvojici po M. Sáblíkové jela kanaďanka, která měla pěkný nástup ovšem rozložení sil na tak náročnou dráhu nebylo ideální a pro nás a samozřemě pro Marťu to znamenalo v tu chvíli větší a větší šanci na medaili. Další dvojice se snažila o zajetí co nejlepšího času, ale k Mrtině se zdaleka nepřibližovala. A konečně poslední dvojice. Nádherná armosféra, bohužel ji zde nenapodobím, ale o to se ani nesnažím. Nervy a napětí stoupá, závodnice se snaží koncentrovat ovšem první start je pokažený. A startuje se znova. Co se asi honí hlavou posledním závodnicím? A co teprve M. Sáblíkové? Druhý start úspěšný. Těď už jsem jen držel pěsti. Medaile byla jistá. Myslím, že celá hala v Richmondu byla napjatá. Při nájezdu do posledního oválu, poslední dvojice, jsme asi všichni sledovali časy. No a při průjezdu cílem mě vyhrkly slzy. Ještě jednou Marti děkujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů.